Co budeš dělat o prázdninách? Ále, budu ministrem...

Ve svém prvním blogu jsem psala o tom, co obnáší časté střídání vlád pro státní správu. Jak nejistota ohledně toho, co bude nebo nebude chtít dělat nový ministr, koho vyhodí a koho si přivede, způsobuje, že ve státní správě mají problém vydržet kvalitní lidé a že nikdo nemá chuť dlouhodobě a koncepčně pracovat na dlouhodobých reformních i rozvojových opatřeních (proč také, když po dvou letech přijde na resort jiné vedení, které bude mít třeba zcela jinou představu o tom, co by se mělo dělat…).

Ostatně důsledky toho, že se v ČR v průměru každé necelé 2 roky mění vláda, může každý sám vidět na chybějících reformách, ale i na plýtvání a odpudivé politické kultuře v této zemi. Ostatně malým oživením paměti výběrem z programových prohlášení vlád (počínaje Klausovou z roku 1992) snad nejde nic zkazit – takže moje vybrané poznatky ohledně programových prohlášení vlád shrnuje níže uvedená tabulka (pro ty z Vás, kdo si čas od času chtějí zacestovat časem, upozorňuji, že všechna programová prohlášení vlády lze najít zde, pro lenochy jsem programová prohlášení i stáhla a umístila zde).

Komentář 1 k tabulce 1: Pro hnidopichy rovnou podotýkám, že tabulka je můj osobní a velmi zjednodušený výklad programových prohlášení – představu o tom, co v nich stojí a co nikoliv si prosím udělejte každý sám.

 Komentář 2 k tabulce: VK = Václav Klaus, JT = Josef Tošovský, MZ = Miloš Zeman, VŠ = Vladimír Špidla, SG = Stanislav Gross, JP = Jiří Paroubek, MT = Mirek Topolánek, JF = Jan Fischer, PN = Petr Nečas

Co může ve vztahu k výše uvedeným a nerealizovaným/nedokončeným/nefunkčním cílům a prioritám udělat úřednická vláda, která bude vládnout 3 měsíce, netuším. Asi nic – jen se podívejme na Fischerovu vládu. Důvěru v právní řád asi (už vzhledem ke způsobu svého vzniku) neobnoví, s korupcí nejspíše nezatočí, na reformy nebude mít čas ani podporu. Proč tedy takovou vládu vlastně máme mít? A proč by v ní někdo vůbec vzal práci? Zatímco na otázku proč máme mít na 3 měsíce úřednickou vládu zná odpověď asi jen pan prezident, důvodů, proč by někdo mohl vzít přes léto práci ve vládě je hned několik:

1. Prachy – letní brigády člověk přece bere proto, aby si vydělal – na cestování, na kabelku známé značky nebo třeba na volební kampaň – to je věc osobních preferencí a samozřejmě toho, jaký finanční nebo nefinanční výnos je člověk schopný z letní brigády získat; navíc, pokud to jde, je možné na brigádu přibrat i nějaké ty kamarády – však člověk by neměl být krkoun a měl by nechat vydělat i ostatním (třeba jako poradcům, náměstkům nebo vrchním ředitelům…)
2. Kontakty – takový ministr nebo premiér se potká se spoustou zajímavých lidí a tyto kontakty se mohou jednou velmi hodit (úředníci, novináři, jiní politici, lobbisté a zájmové skupiny – jen si vybrat, co lze lépe využít…)
3. Pěkná řádka do životopisu – kdo byl v jedné vládě (jakkoliv byla krátká), se přece v českých podmínkách může na základě této zkušenosti snáze dostat na jinou pěknou pozici ve státních či veřejných strukturách – vždyť má zkušenost z vysokého postu ve státní správě
4. Rozšíření obzorů a zkušeností – ono se i přes léto (když se člověk snaží) dá zjistit ledasco o tom, co se na resortech plánuje – projekty, zakázky, drby – to všechno se může jednou hodit (třeba při nebo po volbách)
5. Mediální pozornost – pro politika jde asi o stejný kapitál, jako body 1. – 4. – voliči se často orientují podle známé tváře (a ne vždy je zajímá, zda se známou stala v pozitivní nebo negativní souvislosti); stačí pár mediálně pěkných opatření a hnedle se z nýmanda stává politická celebrita

V ČR jsme zatím měli 11 vlád (včetně vlády sebevrahů Miloše Zemana (pro pamětníky) a končící vlády rozpočtové odpovědnosti Petra Nečase (zde)), teď to vypadá, že budeme mít vládu, která nemá mandát od Sněmovny. Proč ne – že ano? Za sebe doufám, že aktivita těchto letních brigádníků bude minimální – protože v tom případě by mohlo platit, kdo nic nedělá, nic nezkazí – a že se jejich mandát neprotáhne ze 3 na 11 měsíců. Protože to už by byla docela jiná písnička.