Tak a je to tu, program vlády odborníků/brigádníků/úředníků/Zemanovo kámošů (nechť si laskavý čtenář vybere, které označení naší nové vlády je jeho srdci nejbližší) je na světě. Velká sláva se kolem tohoto dokumentu asi konat nebude – to už je od začátku jasné. Narychlo sesbíraná vláda sestavila narychlo program, který jí má po dobu několika měsíců pomáhat udržovat směr – přičemž z dokumentu lze vágně vyčíst, že to bude nejspíše směr doleva a do Bruselu.

Mě osobně zaujaly na programovém prohlášení 2 věci. Zaprvé, po několikerém přečtení, mi jako hlavní téma programu utkvělo v paměti heslo „VYČERPÁME!“ – vyčerpáme stávající fondy EU, budoucí fondy EU, vyčerpáme prostředky ze státních podniků a majetkových účastí, vyčerpáme vše, co jen trochu půjde. A pěkně to vyčerpáme na investice – v dopravě, v průmyslu, ve vědě a výzkumu, v obnově po povodních, ve veřejné správě – a když by náhodou zbylo, tak je tu vždycky ten kanál Dunaj–Odra–Labe, že ano. Vzhledem k tomu, že se čas od času zabývám analýzami dat o veřejných zakázkách, při čtení materiálu, který vlastně obsahuje základ pro pěknou řádku velkých veřejných zakázek všeho druhu, jsem se poněkud vyděsila. Ani ne tak proto, že by bylo a priori špatné, že stát investuje (zejména pokud se jedná o prorůstová opatření v době hospodářské recese), ale kvůli tomu, jak tento investiční proces obvykle vypadá v české praxi. Myslím, že v průběhu vládnutí Rusnokova kabinetu bude třeba bedlivě sledovat, jakým způsobem budou jednotliví ministři předsevzetí „vyčerpat–investovat“ naplňovat.

Za druhé mne zaujal poslední odstavec na straně 10, v němž se uvádí: „Vláda si uvědomuje nutnost přijetí zákona o úřednících jako podmínky Evropské unie pro čerpání evropských fondů. Proto bude prosazovat pokračování procesu schvalování návrhu právní úpravy postavení státních úředníků, kterou předložila předchozí vláda.“ Takže, chlapci a děvčata, občané České republiky, na apolitickou a profesionální státní správu si asi ještě počkáme – zákon o státních úřednících připravený minulou vládou je totiž jen takové opatření pro forma, které se skutečnou reformou postavení úředníků nemá nic společného (více informací lze najít např. zde, zde nebo zde) a má jen nominálně vyhovět požadavku Evropské komise na to, aby se „něco“ v této oblasti přijalo. Popravdě řečeno, tento přístup Rusnokovy vlády se v návaznosti na kroky některých ministrů bezprostředně po jejich jmenování asi dal čekat (viz Mapa moci), nicméně i tak je pro mne zklamáním – vždyť právě úřednická vláda by v této věci mohla udělat alespoň pokus o nastavení modelu státní služby takovým způsobem, jak je obvyklé na západ od našich hranic. 

Tak či onak nezbývá než čekat, jak vláda s mocí jí prezidentem svěřenou po dobu svého mandátu naloží a doufat, že to nebude moc velký průšvih. A že jednou bude lépe. Ach jo.

P.S. Slovo korupce (a jeho různé formy) se v programovém prohlášení objevuje jen dvakrát – čímž se řadí na čestné místo mezi programová prohlášení vlád Václava Klause, Josefa Tošovského a Jana Fischera (více zde).

P.P.S. Ne že by výskyt slova korupce v programovém prohlášení něco znamenal.